Sociální Družstvo AKORN Praha & Spolek AKORN Česká republika

sociálně podnikatelské komunity, politické cíle, zájmy

Sociální Družstvo AKORN Praha & Spolek AKORN Česká republika - sociálně podnikatelské komunity, politické cíle, zájmy

Veřejné finance (přehled).

 

Veřejný sektor

Hlavní znaky veřejného sektoru:

  • sektor neprivátní – netržní
  • financován z rozpočtových zdrojů (veřejných rozpočtů)
  • hlavním kritériem úspěšnosti není zisk
  • řízen a spravován veřejnou správou
  • rozhoduje se v něm veřejnou volbou
  • podléhá veřejné kontrole
  • instituce zřizované státními, regionálními či lokálními (municipálními) orgány, poskytující především veřejné statky (= zboží a služby, které soukromý sektor nezajišťuje; např. obrana, veřejný pořádek, veřejná správa, dopravní infrastruktura, školství, sociální služby, likvidace odpadů…)
  • jeho činnost financována z povinně odváděných daní + opírá se o zájem veřejnosti

Existence veřejného sektoru je odůvodnitelná v oblastech, kde soukromý sektor (trh) je neefektivní. Příčiny tohoto tržního selhání je především existence veřejných statků, externalit a přirozených monopolů. Mezi mimoekonomické faktory existence veřejného sektoru patří snaha mírnit nerovnosti mezi subjekty. (Dále jsou to faktory, které přesahují ekonomické pojetí veřejného sektoru, a které jsou příčinou existence státu byť i jenom v jeho minimální podobě, např. potřeba vyšší autoritativní moci ve společnosti.)

Hlavní funkce veřejného sektoru

  • a) alokační funkce – zajištění poskytování služeb veřejného charakteru v oblastech, které jsou vyloženě veřejného charakteru jako je obrana, bezpečnost, justice nebo v oblastech, kde je výhodnější, aby se v nich angažoval veřejný sektor místo soukromých osob jako je výstavba a údržba dopravní infrastruktury, atd.
  • b) redistribuční funkce – mírnění rozdílů mezi jednotlivci ve společnosti přerozdělováním důchodů, jako je progresívní zdanění příjmů, poskytováním sociálních dávek, atd.
  • c) stabilizační funkce – udržování ekonomiky v rovnováze aktivní politikou zaměstnanosti, monetární politikou, atd.

Soustava veřejných rozpočtů

  •  Státní rozpočet, vč. Národního fondu
  •  Územní rozpočty
  •  Rozpočty příspěvkových organizací (netto)
  •  Rozpočty organizačních složek (brutto)
  •  Rozpočty dobrovolných svazků obcí
  • B) Mimorozpočtové fondy
  •  Státní fondy
  •  MF měst a obcí
  •  MF krajů

Typy rozpočtu

  • schodkový též deficitní rozpočet (výdaje jsou vyšší než příjmy), důsledky: ztráta efektivnosti ze zdanění, nahrazování kapitálu veřejným dluhem, zvyšování inflace, deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti.
  • vyrovnaný rozpočet (výdaje se rovnají příjmům)[1]
  • přebytkový rozpočet (příjmy jsou vyšší než výdaje)

Schodkový (deficitní) rozpočet je možno řešit zvýšením daní, krácením veřejných výdajů, využitím prostředků z privatizace (krytí aktivy), dluhovým financováním (prodejem vládních obligací jak doma, tak i v zahraničí), emisním financováním (přímé úvěrování centrální bankou (u nás zakázané) a nebo monetizací dluhu – odkup cenných papírů vydávaných státem centrální bankou, ovšem ne přímo, ale ze sekundárního trhu) a kombinací uvedených.

Státní rozpočet

je plán finančního hospodaření státu, obvykle na jeden rok. Má formu zákona, který navrhuje vláda a schvaluje poslanecká sněmovna. Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. Jakmile je rozpočet schválen, je využití prostředků jednotlivých kapitol v kompetenci vlády, ministerstev a dalších institucí. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně, dále cla, poplatky a další příjmy. Výdaje státního rozpočtu pokrývají činnosti státu, které jsou buď dané zákonem případně ústavou (tzv. mandatorní výdaje)[zdroj?], nebo jimiž vláda realizuje svoji politiku. Příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou centralizovány do peněžního fondu, který soustřeďuje státní finance.

Příjmy

  • Daně přímé zdaňují majetek nebo příjem osoby:
    • Daně z příjmu fyzických osob a právnických osob
    • Daně z nemovitosti
    • Daně z převodu nemovitosti, dědická a darovací
    • Daně silniční
  • Daně nepřímé zdaňují prodej zboží nebo služeb:
    • Spotřební daň
    • Daň z přidané hodnoty (DPH)
    • ekologické dani
  • Sociální pojištění
  • Evropské fondy
  • Ostatní příjmy
    • Zisky ze státní účasti v podnicích a příjmy z privatizace nejsou součástí státního rozpočtu. Jsou příjmem mimorozpočtových fondů ČR. Zákon o zrušení Fondu národního majetku definuje tituly, na které mohou být tyto prostředky z privatizace a dividend věnovány. Příjmy bude možné převést na Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení a k finanční podpoře projektů rozvoje území určených pro průmyslové využití schválených vládou.

Výdaje

  • Mandatorní výdaje – jedná se o prostředky, které musí vláda vynaložit ze zákona. Nemůže volně rozhodovat o jejich výši. Jsou to například: dávky sociálního zabezpečení, státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, dávky státní sociální podpory, dávky v nezaměstnanosti ad.
  • Ostatní mandatorní výdaje jsou např. hypotéční úrokové podpory, kurzové ztráty při správě státního dluhu, realizace státních záruk, transfery mezinárodním organizacím aj.
  • Kvazimandatorní výdaje jsou např. výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, zahraniční pomoc, platy zaměstnanců veřejného sektoru a duchovních, investiční pobídky aj. Patří sem také příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací.
  • Ostatní výdaje – stát nemá povinnost tyto výdaje realizovat, ale chce tak učinit. Například aby vláda mohla splnit svůj vládní program.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*

„Proti blbosti i bohové bojují marně.“ Jan Werich