Sociální Družstvo AKORN Praha & Spolek AKORN Česká republika

sociálně podnikatelské komunity, politické cíle, zájmy

Sociální Družstvo AKORN Praha & Spolek AKORN Česká republika - sociálně podnikatelské komunity, politické cíle, zájmy

Sociální zabezpečení

Pojem sociální zabezpečení je souhrnné „označení pro všechny sociální instituce, které poskytují občanům (a za určitých podmínek i cizincům) radu (poradenství), ochranu (prevenci), materiální (věcná) a peněžní plnění (dávky), služby a azyl (ústavní péči) k uspokojení jejich sociálních (společností uznaných) potřeb.“
Stávající systém sociálního zabezpečení byl v České republice vytvořen v rámci transformace sociální politiky na počátku 90. let. Tvoří ho tři relativně samostatné systémy:
systém sociálního pojištění
– systém státní sociální podpory
– systém sociální pomoci
Systémy se od sebe liší především v tom, jakou sociální situaci řeší, jakým způsobem jsou financovány dávky v jednotlivých systémech a jak jsou organizačně zabezpečeny.

Základní determinanty (termíny) sociálního zabezpečení
1. ekonomické
– závisí, jak je stát bohatý, jaký má rozpočet, jak vysoké jsou daně

2. společensko-politické determinanty
– tradice dané země
– tradice různých politických východisek v různé zemi
– dále to jsou mezinárodní dohody, které stát uzavírá (z toho pak legislativa dané země)

3. demografický vývoj
– je důležitá z dlouhodobého hlediska
– stárnutí obyvatelstva: v r. 2020 by mělo být na 100 aktivních lidí 44 důchodců

4. zdravotní stav obyvatelstva
– s tím jak se prodlužuje věk, přibývá nemocných s chronickým, degenerativním onemocněním..

5. zaměstnanost
– kdo pracuje ten platí, kdo nepracuje – za toho platí pojištění stát

6. důchodová hranice
– předčasný důchod (má menší důchod)

7. zaměstnanost matek, žen s dětmi
– rodičovská dovolená do 3-4 let dítěte

8. politika v oblasti místních příjmů = co si mohu za ten plat koupit
– důležitá minimální mzda a životní minimum

 
Sociální zabezpečení je
v ČR hlavním nástrojem sociální politiky a slouží ke zmírnění sociálních
nerovností, resp. k řešení sociálních konfliktů. Je součástí (příjmem i
výdajem) státního rozpočtu.

Formy

Sociální zabezpečení pomáhá ve 3 formách,

sociální dávky – pojistné plnění pro případ indispozice
získat vlastní příjem z důvodu

nemoci: nemocenské dávky,

ztráty zaměstnání: podpora v nezaměstnanosti

stáří: starobní důchod

nedospělosti: dětské přídavky

sociální azyly pro případ ztráty domova a

sociální služby – pomoc postiženým lidem s tělesnou nebo
duševní vadou.

Pojistné

Příjmy sociálního zabezpečení čili sociálního pojištění státního sociálního systému se skládají ze
3 druhů odvodů:

pojistné na důchodové zabezpečení (28 %),

pojistné na nemocenské pojištění (2,3 %),
     
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %).

V případě, že poplatník pojistného vstoupí do
Důchodového spoření (tzv. do důchodové
reformy), bude nadále odvádět:

pojistné na důchodové zabezpečení (25 %),

pojistné na nemocenské pojištění (2,3 %),

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %).

Poplatníci pojistného

Poplatníci pojistného se dělí do čtyř skupin.

zaměstnavatel,

  
zaměstnanec,

     
OSVČ,

dobrovolní účastníci důchodového pojištění.

Zaměstnavatel, tj. organizace (s více než 25 zaměstnanci) a malé organizace (pod 26 zaměstnanců). Zaměstnavatelem se rozumí právnická osoba nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance a která má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Sídlem zaměstnavatele se rozumí u právnické osoby sídlo právnické osoby, sídlo organizace, která je zapsána v obchodním rejstříku. U fyzické osoby je to místo jejího trvalého pobytu, u zahraniční fyzické osoby je to místo jejího podnikání.

Dalšími účastníky nemocenského pojištění jsou zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti, společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, soudci, poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu zvolení na území ČR, členové družstev, jestliže vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, členové zastupitelstev územních samosprávných celků, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání apod.

OSVČ jsou povinny platit pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné.

Osoby účastné dobrovolného důchodového pojištění jsou
za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění (nikoliv příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud pojistné nezaplatí, nebude po nich vymáháno a nebudou penalizovány. K účasti na důchodovém pojištění se mohou přihlásit osoby starší 18 let.

Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn
započitatelných příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o dani z příjmu, nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem je plnění, které je v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují např. náhrada škody podle zákoníku práce, odstupné, odchodné, odbytné, odměna při skončení funkčního období, věrnostní přídavek
horníků apod.

Denní vyměřovací základ je průměr započitatelných
příjmů připadajících na jeden kalendářní den v rozhodném období. Zjišťuje se tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Vyměřovací základ zaměstnavatele je tvořen úhrnem
vyměřovacích základů jeho zaměstnanců zúčtovaných v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Rozhodným obdobím, ze kterého se zjišťuje maximální
vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Pokud tuto částku zaměstnanec
pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, z této částky nebude platit
pojistné. Dojde ke stropování pojistného. Částka nad maximální vyměřovací základ se
nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnavatele. Jestliže zaměstnanec dosáhne
maximální vyměřovací základ u více zaměstnavatelů, bude si moci po skončení
kalendářního roku požádat o vrácení pojistného.

Výše, způsob výpočtu a odvod

Zaměstnavatel odvádí 25 % a zaměstnanec odvádí
6,5 %. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Odděleně se zaokrouhluje pojistné, které platí zaměstnavatel, a odděleně jednotlivé pojistné, které platí jeho zaměstnanci. Organizace je povinna sama vypočítat pojistné a vypočtené pojistné odvádět v úhrnu na příslušný účet správy
sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat výši pojistného, kterou odvádí za sebe i za zaměstnance. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí organizace z jeho příjmů, které mu zúčtovala. Pojistné musí být odvedeno v den,
který je určen pro výplatu mezd a platů. Není-li určen výplatní termín, pak je pojistné splatné nejpozději do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za který
se pojistné odvádí.

Nemocenské pojištění

Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné
osoby, které v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí zabezpečuje dávkami nemocenského pojištění. Jde o nároková peněžitá plnění. Účastníci nemocenského pojištění jsou zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné.
Zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných, jejichž nemocenské pojištění je dobrovolné. Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují 4 dávky nemocenské podpora při ošetřování člena
rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství,peněžitá pomoc v mateřství. Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se poskytuje nemocenské a peněžitá pomoc v
mateřství.

Nemocenské pojištění se začíná počítat redukcí
vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se redukuje tak, že za celou dobu pracovní neschopnost a podpory při ošetřování člena rodiny se z částky do 550 Kč počítá 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 %, k částce nad 790 Kč se nepřihlíží, pro
účely peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se částka 550 Kč započítává ze 100 %. Dosud užívanou procentní sazbu 69 % nahradila sazba odstupňovaná. Procentní sazba je 60 % od 4. do 30. dne trvání pracovní neschopnosti, 66 % od 31. do 60. dne trvání pracovní neschopnosti, 72 % od 61. dne trvání pracovní neschopnosti. Částka DVZ se zaokrouhluje až po snížení na 90 %. DVZ (tj. úhrn započitatelných příjmů dělený počtem kalendářních dnů RO).

Důchodové pojištění

Důchodové pojištění je součástí pojistného na sociální
zabezpečení. Důchodový systém se skládá za tří pilířů zabezpečení na penzi. První pilíř tvoří povinné důchodové pojištění. V oblasti organizačního a administrativního zabezpečení jsou určité odlišnosti pro silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Základním právním předpisem je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Ze základního důchodového pojištění
se poskytuje starobní důchod (zahrnuje řádný, poměrný, předčasný a další
varianty starobního důchodu), invalidní, vdovský a vdovecký, a sirotčí důchod. Důchod se skládá ze základní výměry, která je stanovena pevnou částkou a procentní výměry. Důchodový věk je stanoven zákonem podle roku narození.

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Plná, produktivní a svobodně zvolená zaměstnanost je základním cílem hospodářské a sociální politiky. Hospodářská a sociální politika usiluje o rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po pracovních místech, využití pracovních sil produktivním způsobem, zajištění práva občanů. Práva občanů jsou právo na
zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav, věk.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*

„Vhodnou základnou pro manželství je oboustranné nepochopení.“ Oscar Wilde